Ne každý je vítaný

Každá spoleÄnost, tedy samozÅ™ejmÄ› i ta Äeská, je tvoÅ™ena lidmi, mezi nimiž existují jisté vztahy, jež je k sobÄ› poutají. Taková spoleÄnost má jistá pravidla, ctí urÄité hodnoty, a kdo se podle takových pravidel neřídí, je z ní obvykle vylouÄen. A ten, kdo pÅ™ichází zvenÄí, má obvykle urÄité problémy se zapadnutím. Protože aby se stal plnoprávným Älenem urÄitého spoleÄenství lidí, musí prokázat to, že bude schopný zde normálnÄ› fungovat k oboustranné spokojenosti, nebo aspoň ke spokojenosti oné skupiny.

Z toho pak jednoznaÄnÄ› vyplývá, proÄ jsme se v minulosti za migraÄní krize tak vzpouzeli akceptování kvót nebo pÅ™ijímání onÄ›ch uprchlíků. Ti totiž nesplňovali to, co od nich logicky spoleÄnost oÄekávala. PÅ™edevším:

• VesmÄ›s v naší zemi nechtÄ›li skonÄit. ChtÄ›li dál na západ. A je pochopitelné, že když oni nechtÄ›li mezi nás, nechtÄ›li jsme je ani my.
• OnÄ›m migrantům velice Äasto neÅ¡lo o azyl v tom smyslu, který se poskytuje. Jen se chtÄ›li mít líp, Å¡li za penÄ›zi, za pokud možno bezpracnými příjmy. A je jasné, že naÅ¡e spoleÄnost nechtÄ›la nÄ›koho, kdo toužil žít na cizí, tedy její úkor.
• Rovněž Å¡lo o lidi z diametrálnÄ› odliÅ¡ných kultur. A o z naÅ¡eho úhlu pohledu nevzdÄ›lance s odliÅ¡nou kulturní, náboženskou a jinou tradicí, kteří nejevili známky touhy zapadnout, nikdo nestál. Ani kdyby se nejednalo o teroristy skryté mezi utíkajícími chudáky.
• A spoleÄnost nikoho nepÅ™ijímá ochotnÄ› na povel zvenÄí. Takže příkazy od Evropské unie padaly na neúrodnou půdu a jen pÅ™ilévaly oleje do ohnÄ›.

Ukrajince jsme pak přijali daleko lépe. A to rovněž z logických důvodů. Byli a jsou jiní než ti prve zmínění. Protože:

• Ti, kdo k nám pÅ™iÅ¡li, sem pÅ™iÅ¡li dobrovolnÄ›. Vybrali si nás a tím dali najevo, že nechtÄ›jí být (vyslovenou) přítěží.
• Obvykle záhy po umožnÄ›ní tohoto zaÄali posílat dÄ›ti do Å¡kol a pracovat v rámci možností. Což naÅ¡e spoleÄnost uznává jako jedny ze základních norem, jimiž se řídíme.
• Ti, kdo práci nenaÅ¡li, žili a žijí sice za státní peníze, jež jsou ale vlastnÄ› skoro almužnou. A není vidu ani slechu po nÄ›jakých protestech, že se o nÄ› nestaráme a jsme tím pádem zrůdy.
• A byÅ¥ se tu a tam nÄ›jaký exces také objevil, nejde o nikoho, kdo by obtěžoval naÅ¡e ženy, znásilňoval, vraždil.

A nÄ›kdo takový tedy daleko lépe zapadl. Protože spoleÄnost lpí na svých pravidlech. A ta jsou tu akceptována.