Naše zábava

Podle mého názoru zábava je pro každého člověka opravdu hodně důležitá. Já vždy předpokládám, že kdyby se člověk vůbec nebavil, tak by to byla opravdu veliká nuda. Nebo ne? Myslím si a také předpokládám, že je opravdu hodně lidí, kteří vyznávají určitou zábavu, aby se měli v životě lépe. A já si například vzpomínám, když mi moje babička s dědečkem vyprávěli své příběhy, jak se dříve bavili oni. Opravdu musím uznat, že dříve to bylo opravdu takové velice zajímavé a také divné. Musím uznat, že moc ráda bych v té době chtěla žít, ale pouze jenom třeba na dvacet čtyři hodin, protože bych nechtěla žít třeba v padesátých letech, kdy moje babička s dědečkem byli mladí.

Oni mi říkali, že dříve zábava byla taková, že na ní stejně nebylo ani moc času. Takže pro ně zábava byla, když třeba například sbírali chmel anebo kopali brambory nebo sbírali brambory či kopali a pleli řepu a tak podobně. Starali se prostě o ovoce a zeleninu. A to také o zvířata. Já chápu, že pro mnohé lidi, a hlavně pro malé děti je péče o zvířata veliká zábava. A to je opravdu skvělé, protože i zvířata nám do našeho života dávají opravdu pozitivní smysl a také pozitivní vliv. Abych se přiznala, já zvířata miluji a moc ráda chodím taky do zvířecího útulku. Podle mě to tam je také zábava, protože jsem ráda, když tam mohu chodit.

A také si živě vzpomínám, když mi dědeček jednou říkal, že jako děti měli zase zábavu takovou, že si hráli hliněné kuličky. Když mi to dědeček vyprávěl a naznačoval, tak už mi úplně došlo, o čem byla řeč. Uznávám, že to velice zajímavá zábava a klidně bych si zahrála i dnes, bohužel ale dědeček už nežije. Je sice tady také velká šance, že bych si hliněné kuličky také zahrála s někým jiným, ale věřte mi, že se bojím. Jen bych u toho myslela na svého dědečka a babičku bylo by mi zase nejspíš smutno.