Četba ve volném čase

Jsou lidé, kteří vidí radÄ›ji film, než by si pÅ™eÄetli knihu. A zase jsou takoví, kteří dávají pÅ™ednost knize. Ta pÅ™ece jen dává vÄ›tší pole fantazii. ÄŒlovÄ›k si knižního hrdinu pÅ™izpůsobí podle sebe, podle svých pÅ™edstav. Takže nabuÅ¡ený dobrodruh je pro jednu dámu s Äernými a kudrnatými kadeÅ™emi a pro druhou blondýn s modrýma oÄima. Pokud kniha neuvede doslovný popis, každý si hrdinu pÅ™edstaví dle svého. A mimochodem, pokud je kniha dlouhá a ÄlovÄ›k tak Äasto nechce, může autor na zaÄátku hrdinu popisovat, jak chce, na jeho místo se stejnÄ› dostane ten ideál, který Ätenáři vyhovuje více. Tedy podle jeho snů.  

S pÅ™ibývajícím vÄ›kem se skladba knih podstatnÄ› mÄ›ní. Tedy u velké vÄ›tÅ¡iny lidí. ZaÄíná to velmi jednoduchými pohádkami v dÄ›tství. Velká písmenka a spousta obrázků, to byly zaÄátky. Obrázky vydržely, písmena už mohla být menší, ale už se vyžadoval složitÄ›jší dÄ›j, takže se z pohádek pÅ™esedlalo na různé příbÄ›hy a kluci samozÅ™ejmÄ› na dobrodružné. V tomto vÄ›ku poznávají pana Foglara, Maye, Flossa a podobné. Kdo se vrhá na vÄ›deckou fantastiku, tak jej jistÄ› nemine nádhernÄ› naivní pan Troska se svým kapitánem Nemem, kterého zcela nenápadnÄ› ukradl panu Vernemu. To jsou knihy chlapeckého a dÄ›tského vÄ›ku. Co Äetly holky, to vÄ›ru nevím, ale domnívám se, že to byly nÄ›jaké dívÄí románky.  

PÅ™ebÄ›hne nÄ›kolik let a je tu opÄ›t jiná literatura. Těžké romány, zamilované novely, filozofie a další nároÄnÄ›jší Ätivo. Jen malé procento zůstává vÄ›rné dobrodružné literatuÅ™e. U ostatních se dala stranou a zaÄalo se Äíst nÄ›co jako je pan Solženicyn, Neruda, nebo tÅ™eba Arthur Hailey. To jsou takové vÅ¡eobecné knihy, které mohly zaujmout každého.  

Ve stáří tato Äetba asi zůstává ale pÅ™idávají se různé lékaÅ™ské knihy o nemocech, o kterých se ÄlovÄ›k domnívá že je má. A tak budiž sláva přístroji pana Johannese Gensfleischa.